Co našim dětem váš kurz dal? Mají mnohem více rentgenové oči, poznají, když jsem smutná, nervózní, nesoustředěná a hlavně umí mi říct, co ony cítí, jak se cítí z mojí reakce. Umí podpořit, ale i nastavit zrcadlo, že nejen my dospělí máme starosti, obavy, ale že i naše děti je mají. Naučily mne mnohem více vnímat sebe a je navzájem, více sdílíme a mnohem více se těšíme ze své přítomnosti, mnohem více vyhledáváme intenzivní prožitky...nejen sedět vedle sebe, ale zastavit se spolu, možná na kratší dobu, ale spolu. Naučily se komunikovat o svých potřebách a definovat důvody, proč se zrovna teď takto cítí nebo proč zrovna teď toto potřebují. Naučily se vnímat jeden druhého, že reakce nemusí být reakcí jen na právě teď, ale může mít souvislost i s dalšími pocity. Pro mne osobně je neuvěřitelné pozorovat změnu, která u nich za ty dva kurzy nastala... v mnohém se od nich učím. Třeba i to, že mají svůj svět, který mohou prožívat i s někým jiným a nás (rodiče) k tomu nepotřebují a ani nechtějí. I přes mou zvědavost, jsem se naučila toto respektovat, respektovat jejich svět, o kterém mluví jen tehdy, pokud ony chtějí, nechat jim svůj vlastní prostor a dovolit jim svá vlastní rozhodnutí...učím se dovolit sobě i jim hledat štěstí a radost v každodenním životě.
